Misha Glenny: Evropa je od roku 1989 mnohem silnější. Ale neví, jak svou moc využít
Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.
Spisovatel a v současné době také rektor vídeňského Institutu humanitních a společenských věd se specializuje na jihovýchodní Evropu. Ta se od zbytku kontinentu liší tím, že je chudší a stále si s sebou nese dědictví historické křižovatky, kde se střetávala náboženství i zájmy velmocí, přičemž výsledkem bylo napětí a násilí.
Čtěte také
Glenny věří, že se i zbývající balkánské země stanou členy Evropské unie, přestože například v Srbsku podpora vstupu klesá. „To je pravda a je pravda i to, že prezident Aleksandar Vučić částečně podpořil proruské pravicové síly ve své vlastní straně. Ale Rusko do Srbska nic neinvestuje,“ podotýká.
Vučić prý osobně nemá svého ruského protějška rád, snaží se ale hrát na obě strany. „Pokud jde o skutečnou podporu Ukrajiny, Srbsko udělalo více než téměř kdokoli jiný kromě Německa, Británie a Spojených států,“ upozorňuje s odkazem na dodávky dělostřelecké munice.
Srbský prezident podle něj stále marně usiluje o přízeň Donalda Trumpa, ten ho ale při jeho nedávné návštěvě Floridy ignoroval.
„Pak jel do Moskvy, kde ho na přehlídce šoupli do čtvrté řady, kam se usazují tak akorát vzdálení rodinní příslušníci Vladimira Putina nebo domácí zvířata. Ten vztah mezi Moskvou a Bělehradem je mnohem složitější, než vypadá,“ zdůrazňuje.
Mafie a migrace
V 90. letech na násilím zmítaném Balkáně zapustil kořeny organizovaný zločin. Od té doby se mafie naučila, že čím větší má vliv a kontrolu nad politickým systémem, tím více peněz může vydělat.
Čtěte také
„Na začátku 90. let organizovaný zločin velmi rychle přestal být operací založenou na rodině a loajalitě. Nyní je založen na transakcích, jsme tak svědky spolupráce Albánců s Kolumbijci nebo Rusů s Afghánci a Tádžiky,“ doplňuje s tím, že otevření hranic umožnilo vybudovat složité dodavatelské řetězce pro zboží spojené s trestnou činností, ať už jde o pašování drog, zbraní nebo lidí.
A právě obchod s lidmi a nelegální migrace je oblastí, v níž organizovaný zločin vyniká. Současně se z migrace stalo zásadní politické téma a mimo jiné jeden z důvodů brexitu.
„V roce 2016 přišlo do Británie asi 110 tisíc legálních migrantů. Po brexitu jsme ale svědky ohromujícího nárůstu, protože nebyli lidi. V roce 2023 jich bylo téměř milion, ale na pašeráckých lodích připlulo jen asi 10 až 15 tisíc. Z této statisticky irelevantní skupiny se ale stal politický nástroj používaný dodnes,“ doplňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
