Co se po válce stalo s nacisty v Československu aneb pokud neumřeli, žijí v Argentině šťastně dodnes

„Všichni si počínají při výsleších nejenom slušně, nýbrž dokonce často servilně. Svým chováním chtějí vzbudit dojem, že nejsou surový SS, nýbrž obyčejní, prostí lidé. A tak se u jednoho nebo druhého občas objeví v oku slza,“ tak popisoval chování nacistických špiček československý vyšetřovatel Bohuslav Ečer.

Čtěte také

Doufal v klidné místo pro rodinu, dostal oprátku. Cesta K. H. Franka z amerického zajetí na šibenici

Jedním z nejsledovanějších poválečných procesů se týkal státního ministra Karla Hermanna Franka. „Černý stín“ Konrada Henleina a obávaný kat českého národa, sebevědomý, nepřístupný a pánovitý Frank se před soudem proměnil k nepoznání. Vinu odmítal do samého konce.

Muž, který měl nejvyšší výkonnou moc v protektorátu a zodpovídal za veškeré represe vůči českému lidu, najednou vystupoval pokorně a vstřícně.

„Všichni nacističtí pohlaváři u soudů vystupovali podobným způsobem. Většinou mlčeli, rozporovali, neznali, nepamatovali si. Skutečně působili takovým úřednickým dojmem,“ vysvětluje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Jejich obhájci se snažili přesvědčit žalobce, že byli pouze nástroji toho režimu a že oni sami nemůžou nést odpovědnost za zločiny proti lidskosti.“

V případě K. H. Franka se nakonec český národ dočkal spravedlnosti. Byl odsouzen a popraven v květnu 1946. Mnoho dalších viníků ale trestu uniklo.

Jaký byl osud obávaného terezínského dozorce Stefana Rojka? Uslyšíte v novém díle Hlasů paměti s Lucií Kocovou a Mikulášem Kroupou.

Celý pořad najedete v audiozáznamu. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám neuteče žádný díl!